Inventura roku 2009

Tentokrát jsem se nechala inspirovat článkem Neposedy (http://neposeda.signaly.cz/0912/inventura-roku-2009-pred) a v rámci „zvedni vlnu“ jsem si sepsala vlastní dvanáctero díků. Napsala jsem, na co jsem si vzpomněla a co momentálně nosím v srdci jako nejkrásnější zážitky.

Leden – nové bydliště, úspěšné zkouškové období, krásná setkání s PřF (fakultním) spolčem, pro mě velmi podnětná slavnost Obrácení sv. Pavla, výlet

Únor – noví přátelé, začátek nového semestru ve škole

Březen – hezčí (teplejší) počasí a stále později se stmívá (jak povzbudivé!)

Duben – návštěva v Koryčanech, hluboké zážitky z postní doby, Velikonoce

Květen – svatba kamarádky, pobyt v parádní schole, svatodušní noční bdění v Olomouci, uzavření třetího ročníku na zeměpise

Červen – obhajoba mé bakalářky, úspěšné bakalářské zkoušky za zeměpisu a podobné zázraky, výročí posvěcení olomouckého Dómu, posezení na zahradě s majiteli privátu a s ostatními nájemníky, krásná setkání s přáteli při „předprázdninovém“ loučení se

Červenec – povzbudivé setkání s Aničkou, duchovní obnova na Hutisku, noví přátelé, chvilka prázdnin

Srpen – setkání rodinného klanu, zkouška z geometrie

Září – bakalářky z matiky (algebra a geometrie), setkání s přáteli, zkušenost s hledáním práce, víkend s PřF spolčem, mše svatá se Svatým Otcem (Stará Boleslav)

Říjen – rodinný výlet na Sv. Hostýn, výročí mého křtu

Listopad – narození neteře Elišky, výročí svatby mých rodičů

Prosinec – návštěva u sestry a její parádní rodinky, rorátní mše svaté, sbor a různá setkání na faře, Vánoce a vše s tím souvisejíc, narozeniny (a zas su o rok starší:-))

Bože, díky Tobě za každý měsíc tohoto roku. Vím, že jsi byl stále při mně a žehnal jsi nejen mě, ale i mým blízkým. Díky Ti za to, Pane.

Samozřejmě, krásných zážitků a prožitků bylo mnohem víc, ale nemohu je zde vypsat všechny a navíc jsou některé příliš osobní, než aby jejich význam pochopili ostatní :-) Některé díky za tento rok zůstávají skryty v mém srdci a jsou osobně předneseny jen tomu Jedinému, který ví a chápe, proč jsou pro mne krásné a důležité. Protože kdybych se to snažila sepsat do slov, ztratily by důvěrný smysl... Proto své dvanáctero končím podobně jako je zakončen článek, jímž jsem se nechala inspirovat, a to citací svaté Terezie od Dítěte Ježíše:

„ Jsou věci, které ztratí vůni, jakmile jsou vystaveny vzduchu. Jsou myšlenky duše, které se nedají přeložit do řeči země, aniž ztratí svůj důvěrný a nebeský smysl.“