chvalme Pána pokorným srdcem

Duchovní život v Poznámce autora

17. 8. 2010 19:17

Již před půl měsícem se zde na signálech objevilo nové téma měsíce, a to duchovní život. Jak takový duchovní život ale charakterizovat, ptala jsem se vícekrát sama sebe. Je to život založený na osobním vztahu já- Bůh? Duchovní znamená asi tolik, že se jedná o něco nehmotného, co můžeme prožívat v Duchu Pravdy. Život vyjadřuje vše, co není mrtvé, mluví o tom, co je schopno růstu, pohybu, kontaktu... Život je dar. A je takovým darem i duchovní život? Podle mne určitě ano.

Každá dobrá matka i každý zodpovědný otec pečují o život svého dítěte. Jejich dítě je kus jejich života. Takový novorozenec je rodičům svěřen jako dar, o nějž mají s láskou pečovat a rozvíjet jej. I nám, přestože někteří ještě nejsme rodiči, byl svěřen život, o který máme pečovat. Je to náš vlastní duchovní život, kus našeho vlastního života, který je s námi nerozlučně spojen. Obdrželi jsme ho jako dar a záleží na nás, zda mu dopřejeme správnou výchovu, dostatek výživné a zdravé stravy, zda ho s láskou příjmeme a budeme o něj pečovat...

Nedávno jsem do ruky opět vzala knihu Thomase Mertona Žádný člověk není ostrov a jen tak ji otevřela na stránce předcházející úvodu. Ještě drobnějším písmem, než jakým je psaná celá kniha, se nad dvěmi odstavečky skvěl nadpis Poznámka autora. Má zvědavost, co chce autor říci čtenáři k celé knize, mě přemohla a tak jsem se začetla... A nestačila jsem dostatečně žasnout... Na řádcích jsem objevila odpověď na to, co je a co neí duchovní život. Bratr M. Louis, OCSO stěží mohl v roce 1955 tušit, že o 55 a půl roku později se objeví čtenářka, která bude přemýšlet nad tím, co je to duchovní život zrovna ve chvíli, kdy bude brát do ruky jeho knihu, a přesto tyto řádky jakoby mluvily přímo ke mně a vysvětlovaly mému srdci to podstatné, oč v duchovním životě kráčí... Ráda se s vámi podělím o část prvního odstavce z Poznámky autora, který je určitým předúvodem ke knize pojednávající o "některých základních pravdách, na nichž duchovní život závisí", jak se k ní sám autor vyjádřil.Slovo tedy přenechávám Thomasu Mertonovi:

"Domnívám se, že duchovní život je životem opravdového lidského já, životem vnitřního já, jehož plamen necháváme často uhasnout pod popelem obav a malicherných starostí. Duchovní život směřuje více k Bohu než k okamžitému spokojení hmotných potřeb, ale není to přesto život neskutečnosti či život snů. Naopak, bez života ducha se celá naše existence stává neopodstatněnou a iluzorní. Život ducha nás začleňuje do skutečného řádu ustanoveného Bohem, a tím nás uvádí do plného styku se skutečností - ne takovou, jak si ji představujeme, ale jaká opravdu je. Dociluje toho tím, že nás nutí uvědomit si naše opravdové já a že je staví do přítomnosti Boha."

Zobrazeno 1044×

Komentáře

Inigo

Díky za krásné připomenutí Tomáše Mertona. Jeho cesta ke konverzi a jeho knihy mluví i dnes. Myslím, že patří k duchovním klasikům 20 století.

Lenochod

díky moc za enhle článek, krásný

Zobrazit 2 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková