Dejme mu svou ubohost

Chci se s vámi rozdělit o pár vět z knihy Odvaha mít strach, kterou mám zrovna rozečtenou a na každé nahlédnutí do ní se těším jako malé dítě na večerní pohádku :-) Jejím autorem je dominikánský kněz M. D. Molinié. Knihu tvoří kapitoly, které, jak autor píše v úvodu, "nejsou rozvrženy podle nějakého pevného plánu; v celek je nepojí osnova, ale téma s variacemi. Téma je dáno třemi slovy: Nechte se tvárnit." A všechny tyto kapitoly se v nás snaží oživit vztah k našemu milujícímu Otci a ukázat nám světlo, které nám dá odvahu žít, opravdově žít. A jak Molinié píše na začátku knihy: "Úkolem není být silný, ale přijmout světlo, nevzpírat se mu, ani před ním nekličkovat (což znamená totéž). Nechat se Bohem tvárnit není nic banálního. S tím, jak do nás proniká jeho světlo, s hrůzou poznáváme, z jakých temnot se nás pokouší dostat." Všem, které osloví některé z následujících úryvků, doporučuji do knihy nahlédnout a přečíst si i další kapitoly!

A teď slíbené úryvky z kapitoly, která je provázána ústřední myšlenkou: "Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky." (Mk 2,17): 

...pracujeme příliš, místo abychom pracovali, kolik máme, pokoušíme se dělat to, co může vykonat jedině Bůh, a nedáváme mu to jediné, co může dostat jenom od nás: naši ubohost.

...Naše ubohost, naše utrpení, naše chyby i samy naše hříchy, všechny ty dny, o nichž máme dojem, že jsme je zpackali: kdybychom pochopili, že naší úlohou není dobře fungovat, ale vše přinášet Bohu, jak by vše bylo daleko jednodušší! Předmět oběti nemusí být dokonalý, stačí, že je předložen. Místo toho, abychom Bohu připravili "dokonalý" den (ostatně, co to vlastně je?), obětujme mu den žalostný: co na tom záleží, když ho obětujeme?

...Život je záležitost důležitá, neboť nesmíme ztrácet čas: ani na okamžik nesmíme zapomenout být bezstarostní.

...Nejjednodušší způsob, jak se zbavit svých komplexů, je dát mu je - takové, jaké jsou. Nechtějme předstoupit před Boha teprve tehdy, až se jich zbavíme. Ti, kdo si nejdříve udělají toaletu a pak teprve jdou za Bohem, nechtějí dát všechno, ale jen to pěkné. Avšak Kristus touží právě po tom, co je ošklivé..., aby nás uzdravil: lékaře nepotřebují zdraví...

...Takže do toho. Neodmítejme nic, dejme vše, bez třídění a bez inventarizace. Věci jsou stvořeny k tomu, aby byly spáleny, rozdrceny, vyhozeny oknem. Když se s nimi má takto zacházet, nesejde příliš na tom, zda jsou krásné nebo ošklivé. Popel z nich bude stejný...

..,obtížnost křesťanského života není dána utrpením. Utrpení je (z definice) bolestné, ale ne nebezpečné: Bůh je na nás neposílá, aby nás vystavil nebezpečí, ale aby nás z nebezpečí zachránil. Těsnou bránu nemineme kvůli utrpení. Lucifer a naši prarodiče nepadli proto, že by trpěli...