chvalme Pána pokorným srdcem

Zde jsou dveře, které mě oddělují od Boha

25. 2. 2012 20:27

Malé vtažení do situace, se kterou se můžeme kdykoli setkat. Jedná se o jedno svědectví uvedené v knize Odvaha mít strach (autor M.D.Molinié). Pár jiných myšlenek z této knihy najdete zde.

Nebudu k tomu nic dopisovat, ztratilo by to na kráse a kouzelnosti...

 

Zde jsou dveře, které mě oddělují od Boha.

Zpočátku jsem se na ně vrhal, chtěl jsem je vylomit, ale samozřejmě se mi to nepodařilo.

Vyčerpávalo mne to, zejména od chvíle, kdy jsem si uvědomil pošetilost a marnost tohoto počínání.

Své rozptýlené úsilí jsem tedy soustředil. Dveře se už nepokouším vylomit násilím, ale opřel jsem se o ně a stále na ně tlačím, a to i tehdy, když se vyčerpán zhroutím k prahu.

V situaci, kterou zachycuje tento obraz, se nacházím už dlouho.

Nové je, že nyní chápu, o čem jsem dříve jen věděl, tedy to, že

DVEŘE SE OTEVÍRAJÍ NA DRUHOU STRANU

a když jsem na ně tlačil, sám jsem je zavíral. Věřím, že z druhé strany se je Bůh pokouší otevřít.

Musím od nich odstoupit, nechat volný průchod.

Ale protože jsem se o dveře opíral dlouho, ztuhl jsem v té poloze, a tak na ně tlačím, aniž bych chtěl.

............................................

Zatím jsem mluvil jen o sobě.

Boha jsem též zmínil, ale jen nakolik tu byl "pro mne". Postupně chápu, že role se musí zaměnit, že jemu patři první místo, že já jsem tu pro něho a že to on ze své strany zatlačí na dveře směrem, v němž se otevírají.

Jsme si podobní, jeden se chceme dostat k druhému.

Nedorozumění způsobilo, že jsem nedbal toho, že bod nemůže pojmout kruh. Aby se sjednotily dokonale, musí bod do kruhu.

Pokud se chce stéblo trávy stát beránkem, jeho jedinou šancí je nechat se spást a za dvě hodiny bude beránkem dokonale.

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková