chvalme Pána pokorným srdcem

Pamatuj na den odpočinku 2

18. 2. 2016 17:32

...pokračování předchozího, tentokrát o 3. přikázání různě v Bibli a v katechismu...


 Co nám dál říká Bible o dni odpočinku?           

         Sobota je pro člověka, viz Mk 2, 27n[1]. Hospodin vše stvořil pro člověka: zvířata, stromy, Slunce,... Každý den stvoření směřoval k tomu, že je to vše pro člověka a člověk bude nad tím vším pánem.

         V páté knize Mojžíšově se den Páně označuje za památku na osvobození Izraele z egyptského otroctví, viz Dt 5, 15[2]. Máme se v neděli radovat, že jsme v Kristu svobodní od hříchu.

         V KKC (§2171) se dočteme, že Bůh svěřil Izraeli sobotu, aby ji zachovával na znamení věčné smlouvy (srov. Ex 31, 16)[3]. Tím, že slavíme neděli, potvrzujeme, že Hospodin je náš Bůh a my mu patříme navěky.

         O zachovávání dne odpočinku se hovoří také v Ex 31, 12-17[4]. Čtrnáctý verš udává jako trest za porušení dne odpočinku samotnou smrt. To stejné opakuje následující verš. Když se v bibli po sobě něco opakuje, znamená to důrazné potvrzení slov. Proč by měl člověk kvůli takovému přestupku rovnou zemřít? Není to trest za to, že pracuji. Je to trest za to, že svou prací urážím Boha, který den odpočinku ustanovil. Nevyvyšujme se nad Boha! I Bůh sedmý den odpočíval! My, slabí lidi, odpočinek nepotřebujeme?

         O dni odpočinku se mluví v Písmu také na mnoha dalších místech: Ex 23, 12 (sedmý den přestaneš pracovat)[5]; Neh 13, 15-22[6] (zdárné vyčištění Jeruzaléma od přestupků proti dni odpočinku); 2 Paral 36, 21[7](důsledek přestoupení nařízení o dni odpočinku).

 

Co se dále dočteme i v KKC:

         Odpočinutí neznamená jen oddych, ale jde odpočívat také aktivně, máme otevřít své srdce pro vnímání krásy stvoření. Jak se píše v KKC (§2171):„Sobota je svatě vyhrazena chvále Boha, jeho stvořitelského díla a jeho spásných činů ve prospěch Izraele.“

         Neděle nás učí nesobeckému jednání: „Člověk má ‚odpočívat‘ a dovolit i druhým, především chudým, aby si mohli oddechnout“(KKC §2172).

         V KKC §2172 se píše: „Sobota přerušuje každodenní činnost“. Cokoli přerušit nejde jen napůl, to by se jednalo jen o nějaké zmírnění, přerušení musí být úplné. Tedy, když máme na neděli přerušit práci, máme se jí vzdát na ten den úplně, po celý den slavit a věnovat se odpočinku, ne jen jít dopoledne na mši svatou a odpoledne dál pracovat. Nic (peníze, vlastní pýcha,podřízenost někomu,...) nás nesmí svazovat natolik, aby nám to zabránilo v neděli odpočívat, vždyť neděle je „den protestu proti otroctví práce a kultu peněz“(KKC §2172).

         §2173 nás upozorňuje na to, že Ježíš sice porušuje striktní vnější zákony o sobotě, ale neporušuje svatost tohoto dne. Např. v 1. kapitole Markova evangelia je zmínka o tom, že v sobotu Ježíš šel do synagógy[8]. I když Ježíš proti všem židovským pravidlům uzdravil slepého právě v sobotu, měl na mysli dobro člověka a chválu Boha. Jen někteří z farizeů si ho dovolili obvinit, že nezachovává sobotu. Jiní viděli, že koná znamení, která oslavují Boha, a to se v den odpočinku hodí.[9] Kristus nepřichází porušit zákon o dni odpočinku, ale dává mu pravý rozměr. Jeho uzdravování v sobotní den je vyvoláno soucitem, považuje za správné v sobotu jednat dobře spíše než zle, chce život zachránit víc než zničit viz Mk 3, 4[10]. Musíme proto i my mít na paměti život, nelze stavět zákon nad člověka a nad život. Jak píše KKC § 2173: „Sobota je den Pána milosrdenství a den úcty vzdávané Bohu.“ A tak se nedá tvrdit, že bohoslužebné obřady a služba Bohu by se měla v neděli vynechat viz Mt 12, 5[11] nebo Jan 7, 23[12].


[1] A řekl jim: „Sobota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu. Proto je Syn člověka pánem i nad sobotou.“

[2] Pamatuj, že jsi byl otrokem v egyptské zemi a že tě Hospodin, tvůj Bůh, odtud vyvedl pevnou rukou a vztaženou paží. Proto ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, dodržovat den odpočinku.

[3] Ať tedy Izraelci dbají na den odpočinku a dodržují jej po všechna svá pokolení jako věčnou smlouvu.

[4] Hospodin řekl Mojžíšovi: „Promluv k Izraelcům: Dbejte na mé dny odpočinku; to je znamení mezi mnou a vámi pro všechna vaše pokolení, abyste věděli, že já Hospodin vás posvěcuji. Budete dbát na den odpočinku; má být pro vás svatý. Kdo jej znesvětí, musí zemřít. Každý, kdo by v něm dělal nějakou práci, bude vyobcován ze společenství svého lidu. Šest dní se bude pracovat, ale sedmého dne bude slavnost odpočinutí, Hospodinův svatý den odpočinku. Každý, kdo by dělal nějakou práci v den odpočinku, musí zemřít. Ať tedy Izraelci dbají na den odpočinku a dodržují jej po všechna svá pokolení jako věčnou smlouvu. To je provždy platné znamení mezi mnou a syny Izraele. V šesti dnech totiž učinil Hospodin nebe a zemi, ale sedmého dne odpočinul a oddechl si.“

[5] Po šest dnů budeš konat svou práci, ale sedmého dne přestaneš, aby odpočinul tvůj býk i osel a aby si mohl oddechnout syn tvé otrokyně i host.

[6] V oněch dnech jsem v Judsku viděl, že někteří lisují hrozny v den odpočinku, že přinášejí pytle obilí a nakládají na osly a také že přinášejí do Jeruzaléma víno, hrozny a fíky a všelijaká břemena v den odpočinku. Varoval jsem je toho dne, kdy prodávali potraviny. I Týřané tu byli usazeni; přinášeli ryby a všelijaké zboží a prodávali v den odpočinku Judovcům, a to přímo v Jeruzalémě. Měl jsem o to spor s judskými šlechtici a ptal jsem se jich: „Jakého zla se to dopouštíte? Znesvěcujete den odpočinku! Což právě tak nejednali vaši otcové? Proto náš Bůh uvedl všechno toto zlé na nás a na toto město. A vy jej zase popouzíte k hněvu proti Izraeli tím, že znesvěcujete den odpočinku.“ Když přede dnem odpočinku padl na jeruzalémské brány stín, rozkázal jsem, aby byla zavřena vrata a aby je neotvírali dříve než po dni odpočinku. Některé ze svých služebníků jsem postavil k branám, aby nikdo nenosil břemena v den odpočinku. Když kupci a prodavači všelijakého zboží nocovali jednou i dvakrát vně Jeruzaléma, varoval jsem je a vytýkal jsem jim: „Proč nocujete před hradbami? Bude-li se to opakovat, vztáhnu na vás ruku.“ Od té doby v den odpočinku nepřicházeli. Pak jsem přikázal levitům, aby se očistili a přišli střežit brány, aby byl svěcen den odpočinku. – „Pamatuj na mne, Bože můj, také kvůli tomu a měj se mnou soucit podle svého hojného milosrdenství!“

[7] Tak se naplnilo slovo Hospodinovo, které mluvil ústy Jeremjáše: „Dokud si země nevynahradí své dny odpočinku, bude odpočívat po všechny dny, co bude zpustošena, až se vyplní sedmdesát let.“

[8] Mk 1, 21: Když přišli do Kafarnaum, hned v sobotu šel do synagógy a učil.

[9] Jan 9, 16: Někteří z farizeů říkali: „Ten člověk není od Boha, protože nezachovává sobotu.“ Jiní naopak říkali: „Jak by mohl hříšný člověk činit taková znamení?“ A došlo mezi nimi k roztržce.

[10] Pak se jich zeptal: „Je dovoleno v sobotu jednat dobře, či zle, život zachránit, či utratit?“ Ale oni mlčeli.

[11] A nečetli jste v Zákoně, že kněží službou v chrámě porušují sobotu, a přesto jsou bez viny?

[12] Přijímá-li člověk v sobotu obřízku, aby byl dodržen Mojžíšův zákon, proč se na mne zlobíte, že jsem v sobotu uzdravil celého člověka? 

Zobrazeno 1660×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková