Můj dnešní rytíř

Objednala jsem si balíček, co mi má doručit česká pošta. A byla jsem moc zvědavá, jak to dopadne. Poté, co mi dnes přišla sms, že mi doručí balík mezi 8. a 14. hodinou (tedy v době, kdy jsem v práci), jsem se jen usmála a už viděla, jak si zase pošlapu pro balík na poštu, přestože šlo o balík dopravovaný přímo domů.

Ve dvě mi volalo neznámé číslo. Byl to on, pracovník z pošty. Slušně jsem jej poprosila, aby balík nechal v prodejně pod bytem, že bych si jej tam vyzvedla. Opravdu jsem netušila, kolik bude vážit a do jak velké krabice mi to nabalili... Pán souhlasil, tak jsem si oddychla. Chvíli poté, co jsem položila telefon, jsem si na to znova vzpomněla a hrklo ve mně. Vždyť v obchodě mají až do devátého inventuru, nebudou mít odemčeno! Tak jsem se jen zastyděla a nechala to být s tím, že teď již mám zřejmě lístek o nedoručení zásilky ve schránce. Do pár minut mi zvonil telefon. Opět rytíř z české pošty. Nějakým zázrakem se dostal do prodejny. Nechal jim tam balík a volá mi, abych se nelekla, že tam mají ceduli "inventura" a budou mít zamčeno. Že mám klepat.

Opravdový rytíř. Alespoň v té chvíli pro mě byl opravdovým rytířem. Velmi slušný a vstřícný. Svou práci nebral jen jako otravu, ale snažil se najít řešení, aby nalezl nejschůdnější řešení pro zákazníka. Uměl se vcítit do mě, že bych před cedulí "inventura" přemýšlela, jak se ke svému balíku dostanu. Prostě mě to potěšilo. Bylo to takové telefonické setkání s pozorným mužem. Neznám žádného pasovaného rytíře (nebo alespoň o tom nevím), ale znám mnoho mužů, kteří jsou pozorní a šlechetní, poctiví, slušní k ženám a dělají práci poctivě. To jsou pro mě trytíři. Díky jim za to.