chvalme Pána pokorným srdcem

Pamatuj na den odpočinku 1

18. 2. 2016 17:22

Nedávno jsem si chystala "přednášku" do nedělního spolča u dominikánů. Mělo to být přiblížení jakéhokoli tématu z KKC. Tak jsem si zvolila 3. přikázání. O své poznámky se chci s vámi v pár následujících článcích podělit, mohlo by to někoho oslovit a může žasnout stejně tak, jako já. 

Nejprve jsem zpracovávala úryvek z Písma svatého, ze kterého toto přikázání vychází. Pak jsem se nechala vést katechismem a nastudovala tak další úryvky z Bible hovořící o dni odpočinku. Přidala jsem pár mnou "přežvýkaných" paragrafů z KKC, něco málo o slavení neděle, o církevním nařízení na toto téma, o tom, jak neděli prožívat a proč slavit neděli společně v kostele... 


 8Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. 9Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. 10Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách. 11V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý.“ (Ex 20, 8-11) 

         Tato slova pronáší Hospodin, náš Bůh, který nás vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Už na tomto Jeho skutku je vidět, že to s námi myslí dobře, dělá vše pro naše dobro, a tak i toto přikázání nám ukládá pro naše dobro, abychom neotročili práci, penězům, svému egu,...

         Jediný Hospodin je svatý. V osmém verši výše napsaného úryvku Bible nazývá svatým i den odpočinku. Tento den je tedy den pro Hospodina, máme jej prožít svatě, prožívat jej s Hospodinem, z Hospodina a pro Hospodina. Slavení neděle nás posvěcuje, den odpočinku je pro nás dnem načerpání milostí ze spojení s Bohem a ze společenství církve.

         Devátý verš nám ukládá povinnost pracovat v ostatních dnech. Bůh nechce, abychom jen odpočívali, chce pouze, abychom odpočívali v Den Páně. Ostatní dny nám přikazuje pořádně zabrat a pracovat všech šest dní.

         Pokud postoupíme k desátému verši, můžeme se na něj podívat trochu obrazněji. Číslo 7 je číslo plnosti. Celý život máme pracovat a usilovat o dobro, o spásu našich duší. Poté si odpočineme v nebi u Boha, dojdeme naplnění našeho života. Stejně tak máme šest dní pracovat, ale sedmý den máme odpočívat a oslavovat Boha. Tak jak si člověk po celoživotním úsilí rád odpočine, tak si má člověk odpočinout i při sedmém dni v týdnu, dnu naplnění celého svého snažení.

         „ani ty, ani nikdo jiný“: Žádné jiné přikázání nám neukládá zodpovědnost za přestupky druhých. Proč? Odpočinek neznamená nechat si od druhých sloužit. Je dobré odpočívat spolu s ostatními, trávit s nimi čas stejným způsobem. Jaká by to byla pro rodinu neděle, kdyby se ráno maminka vzbudila s tím, že dnes odpočívá, tedy že ani nevaří a odešla by na celý den za kamarádkou na kafe? Tatínek by musel uvařit oběd, postarat se o děti, měl by dvakrát víc běžných úkolů... Nebo manžel, který se schová na celou neděli do garáže s výmluvou, že dnes odpočívá a nebude proto vymýšlet ani žádný výlet pro své děti...

         „ani tvůj syn a tvá dcera“: Ke správnému odpočinku máme vychovávat i své děti, máme jim dávat správný příklad.

         „ani tvůj otrok a tvá otrokyně“: V neděli máme vyjít z kolejí všednosti, jsme vybízeni změnit zaběhlé řády. Stejně tak, jako otrok náhle nevykonává v neděli službu otroka, tak i pro každého z nás má být neděle naprosto odlišným dnem od všech ostatních.

         „ani tvé dobytče“: Nebudu ani nikoho pohoršovat a dávat špatný příklad. Nesmíme se vymlouvat na to, že přece nepracuji já, ale pracuje pouze to dobytče. Vymlouváme se, že přece nevykonávám práci, když nechám automatickou pračku vyprat prádlo. Pro mě to námaha není, ale co sousedi, kteří chtějí mít klidnou neděli a ruší je hlučnější ždímání? Proč si chci ulehčit práci na další dny? Je to proto, abych pak měl čas odpočívat během pracovních dní? Není v takovém smýšlení něco špatně? Pro někoho je velký vnitřní problém i samotná představa, že by se měl zřeknout práce, má pocit, že mu něco uteče, že nezvládne zabezpečit rodinu... A tady se nabízí prostor pro růst v důvěře v Boha. Bůh mi přikázal nepracovat. Tedy pracovat nebudu. Když budu pracovat zbylých šest dní, On se o mě jistě postará.

         „ani tvůj host, který žije v tvých branách“: Host je cizí člověk, který nepatří do naší nejužší rodiny (nebo církve). I tyto lidi budu před prací v neděli chránit.

         V 11. verši je zmínka o tom, že Hospodin v šesti dnech pracoval. My naplňujeme naše poslání, pokud dbáme na den odpočinku, pokud stejně jako náš Stvořitel 6 dní pracujeme a sedmý den odpočíváme. Neboť „Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem,...“ (Gn 1, 27). Plněním dne odpočinku se stáváme Božím obrazem, stáváme se dokonalejšími, posvěcuje nás to. Máme si dát na dni odpočinku opravdu záležet: „Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec“ (Mt 5, 48). 

Zobrazeno 999×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková